Společensky prospěšné podnikání je pro ně nejen příležitostí, ale i morální povinností. Zakladatelé takových podniků skutečně věří, že mohou některé věci změnit a jdou tomu naproti celým svým srdcem.
Na nedávné konferenci Sociální podnikání aneb Podnikáme jinak, kterou v Národní technické knihovně uspořádalo P3 – People, Planet, Profit, padla mimo jiné v panelu s názvem CSR a sociální podnikání řada zajímavých otázek. Jaký je vlastně vztah sociálního podnikání a CSR, je sociální podnik již ze své podstaty společensky odpovědný?
Asociace společenské odpovědnosti (A-CSR) vnímá sociální podnikatele jako významné hráče a hybatele společenské odpovědnosti. Právem hrají v Asociaci významnou roli. Není třeba posuzovat, zda mají nebo nemají společenskou odpovědnost (CSR) ve své strategii. Společenská odpovědnost je již ze své podstaty v DNA a filozofii každého takového podniku přirozeně zakořeněna. Sociální podnikání prospívá nejen společnosti, ale i životnímu prostředí. Oproti společensky odpovědným firmám je zisk navíc z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Stejně tak jako společensky odpovědná firma i sociální podnik neusiluje primárně o maximalizaci zisku, ale veřejného prospěchu. Nabízejí kvalitní produkty na stejné, ne-li vyšší úrovni jak ostatní firmy.
Je otázkou, co má větší dopad na společnost. Firma, která násilně verbuje společenskou odpovědnost do svého podnikání, takové CSR je zcela vytrženo z kontextu, a nebo sociální podnikatelé, v řadě případů mladí lidé, kteří jsou zapáleni pro věc a chtějí skutečně změnit svět.
Zaměstnanci jsou největší hodnotou sociálních podniků. Oproti firmě nadstandardně pečují o své zaměstnance (a že se nejedná o vůbec lehkou práci), vždy jednají ve prospěch komunity, kterou navíc aktivně do svého podnikání zapojují. Takové firmy přispívají ke snížení nezaměstnanosti a pomáhají osobám dlouhodobě nezaměstnaným (např. zdravotně postiženým, etnickým menšinám, lidem pečujících o osoby blízké, ale i po výkonu trestu aj.) nalézt uplatnění na trhu práce. Právě jejich silné příběhy mohou inspirovat, motivovat další a ukázat, že společenská odpovědnost i u nich dává smysl a není jen další prázdná fráze.
Dodavatelský řetězec pak skýtá skvělou příležitost, jak propojit sociální podniky s firmami. A kde jinde začít, než v rámci optimalizace CSR strategie firem. Nejen sociální podniky, ale především firmy, potažmo celá společnost může z jejich vzájemné spolupráce výrazně těžit. I v České republice lze najít příklady vzájemně prospěšné spolupráce firem a sociálních podniků. V coworkingovém prostoru Era Svět ČSOB sídlí sociální podnik Café Rozmar, který podporuje mladé lidi po odchodu z dětského domova. Průkopnická česká firma Tierra Verde balí své výrobky do recyklovaných obalových kartonů a výplní zpracovaných v chráněné dílně Tradelin. Společensky prospěšný projekt FOREWEAR vyrábí první zápisníky v recyklovaném obalu pro PwC a T-Mobile. Společensky odpovědný propagační program pro firmy Charitky dává zdravotně postiženým možnost podílet se na jejich výrobě a dokazuje tak, že i byznys může mít sociální rozměr. Inspiraci by si české firmy mohly vzít právě z uskutečněné konference Sociální podnikání aneb Podnikáme jinak. Květinovou výzdobu zajistila Aranžérie, sociální podnik Společnosti „E“, ve kterém lidé s epilepsií vytvářejí profesionální květinové dekorace a kytice na zakázku. Vynikající catering zajistil Mléčný bar Bílá vrána, který zaměstnává lidi se znevýhodněním. Občerstvení s chutí a nadšením servírovala ta nejlepší obsluha na světě, která dokázala lidem vykouzlit úsměv na rtech a příjemně uvolnit atmosféru.
Problém může být v nedostatečné kapacitě sociálních podniků plnit případné veliké zakázky pro nadnárodní firmy. Ne všichni z nich chtějí být velké a expandovat na další trhy. Jedním z možných způsobů a velkou výzvou, v řadě případů jen lokálně orientovaných sociálních podniků, může být právě kooperace s dalšími sociálními podniky. Nabízet tak mohou své služby společně a získávat zakázky, na které by samy kapacitně nestačily. Hnací silou takové spolupráce sociálních podniků a firem může být určitě smysluplnější CSR strategie firem a především pak samotní spotřebitelé, kteří takovou firmu upřednostní před ostatními.
Je úžasné, že např. ve Švédsku mladí říkají, až vyrostu, chtěl bych být sociálním podnikatelem a měnit svět! Jsem přesvědčena, že sociální podnikání je budoucností podnikání. Prostřednictvím sociálního podnikání, kreativity a inovací, kterou s sebou tento nový trh přináší, mohou firmy skutečně a udržitelně řešit společenské problémy obyvatel na celém světě. Dovolím si na závěr uvést citaci z dokumentárního filmu o sociální ekonomice a sociálním podnikání ve Flandrech od P3: „Nikdy jsem nepracoval více … nikdy jsem nevydělával méně … a ještě nikdy mi práce nepřinášela tolik radosti …“.